Pohádka o vdavkách a velkých snech, situovaná do krásné české krajiny.
Není ženich jako ženich a není princezna jako princezna!
۞ (Knížepán si hledá nevěstu.)
Jean: Tady, jasnosti, princezna z Klebelsteinu.
kníže: Jean se zbláznil! Ani sedmihlavá saň toho tolik nesežere jako vona!
۞ otec Jindřicha: Co je to s tebou, Jindřichu? Mládenec k pohledání, za práci taky vzít umíš jako málokdo a večer, místo abys šel k muzice, posloucháš s mrňatama pohádky.
۞ otec Jindřicha: Copak si myslíš, že zrovna na tebe nějaká princezna čeká?
Jindřich: Půjdu ji hledat do světa. Najdu nějakou zakletou, vysvobodím ji a pak ji dostanu za ženu.
matka Jindřicha: Chlapče nešťastná, už tě zase chytá fantaz?
Jindřich: Jen mě nechte, maminko. Ještě budete ráda, až budete mít za syna pana krále!
otec Jindřicha: To už abysme začali gruntovat, matko.
۞ (Čarodějnice v přestrojení číhá na Jindřicha, který šel do světa pro nevěstu.)
Jindřich: Dobrý jitro, babičko. Nate, vemte si. (Pohotově nabízí buchtu.)
babička: Já už jsem ale jedla.
۞ vodník: Nemáš buchtu? Vandrovníci mají vždycky nějakou buchtu.
Jindřich: Ještě tu jednu mám, ale ta ti už asi chutnat nebude. Je skoro celá rozmáčená…
vodník: To mně nevadí! Já bych si ji stejně namočil, aby nebyla tak suchá.
۞ vodník: Co to vyvádíš, prosím tě?! Málem jsi mi popálil starýho kmotra sumce!
۞ vodník (bezradně): Tak co budeme dělat?!
čertík: Mně se zdá, že mě možná asi něco napadne…
۞ čarodějnice: Zmiz, nebo z tebe udělám 5 zelenejch trpaslíků! Neřád jeden! Tady mi to nasmrdí akorát vždycky a uteče!
۞ (Čertovi se nedaří kouzla.)
vodník: Tak dělej, ty mumlo! Já z tebe leknu. Dělej, ty vozembouchu jeden!
čertík: To se mi ale povedlo! Já jsem malej, ale šikovnej!
۞ čertík (přestrojený za princeznu): A já kulhám! Co já se toho nakulhám… To je pokulháníčko. A víš proč? Protože mám od narození tohle. (Ukáže kopýtko.) Zavaž mi střevíček.
۞ Jindřich: Že se nestydíte! Vy hambáři!
۞ Jindřich: S tebou já se nebavim! Seš pěknej podvodník a ten zelenej z rybníka taky! (…)
čertík (vysvětluje): A proto jsme ti honem rychle chtěli nějakou tu princeznu najít, abys už šel ze mlejna pryč. Protože… Nám tady moc překážíš, víš?
۞ čertík: Hele, nemohl bys mi učesat záda?
۞ Eliška: Tak co, našel jsi princeznu?
Jindřich: Našel, a hned dvě. Jenže jedné kapala z krajek voda a druhá smrděla sírou.
۞ vodník: Dobrý jitro, mlynáři.
mlynář: Fuj, to jsem se lek. A heleďte, zelenej mužíček…
۞ mlynář: Tfuj! Ty jeden kakraholte.
۞ kníže: Co by jen takové prosté děvče ze mlejna mohlo potěšit…
Jean: Já si myslím, že každá žena ze všeho nejraději dostává krásné šaty? A takové obyčejné děvče jako je ta Eliška…
kníže: Ano! Šaty, to je nápad!
Jean (rozpačitě): Milosti…
kníže: Můj nápad! A teď běž a povolej 100 švadlenek a 200 vyšívaček a 300 krajkářek!
۞ (Vodník přinesl Elišce jako dar vzácnou šupinu.)
čertík: Lakomče jedna, to jsi tu rybu nemoh přinýst celou?
۞ čertík: Jdi pryč, jdi si tam dolů!
vodník: K čertu, co tady děláš tak brzo?
۞ čertík: Až si Eliška vybere mě, tak budeš mít dost času ty svoje brebličky si spočítat!
۞ kníže: Jean, podal mi ten inštrument.
Žádné komentáře:
Okomentovat